Praha.cz

Sedmdesát let od tragického náletu, přesně ve 12 hodin a 30 minut, byla ve čtvrtek na budově Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí č. 37 odhalena pamětní deska věnovaná všem obětem náletů na Prahu za 2. světové války, a zejména těm Pražanům, kteří ve stejný čas zahynuli při doposud ne zcela vysvětlené akci amerických bombardérů na Popeleční středu 14. února 1945.

Desku slavnostně odhalily starostka Prahy 2 Jana Černochová a ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice Dana Jurásková. Na objednávku druhé městské části ji vytvořil sochař Petr Císařovský ze střepin pum shozených za druhé světové války na území našeho státu.

„Jsem nesmírně vděčná, že konečně máme možnost připomínat si památku obětí ničivého náletu na Prahu. To, že takové místo nikde do této chvíle neexistovalo, jsme cítili jako jistý dluh. Proto jsme se rozhodli nečekat, až památník obětem náletu zřídí hlavní město. Byla to nakonec naše městská část, která byla leteckými nálety postižena nejtragičtěji. Zejména v dnešní době je nezbytné uctívat naše mrtvé, protože jinak by to s naší civilizací dopadlo velmi špatně.“ připomněla význam historického odkazu starostka Jana Černochová.

Počet obětí náletu připomíná na pamětní desce 701 křížků. Nejhůře byla postižena Praha 2, konkrétně velká část Nového Města, Vinohrad a Podskalí. Bombardování dodnes připomínají betonové hroty nad Emauzským klášterem, které nahradily původní věže zničené bombami. Kromě nich nálet na Vinohradech srovnal se zemí dvacet domů, stovku poškodil těžce a přes tisíc domů bylo poškozeno lehce. Mezi poškozenými objekty byl i Faustův dům nebo Vinohradská synagoga.

Náletu se zúčastnilo 62 amerických letounů B-17, které podle dobového policejního hlášení svrhly 250 pětisetliberních (227 kg) bomb, tedy celkem přes 58 tun výbušnin. Bombardéry startovaly ze základny v anglickém Nuthampsteadu a položily koberec směrem od Radlic až po žižkovské Nákladové nádraží. O střechu nad hlavou přišlo 11 000 Pražanů. Oběti tvořili téměř výhradně civilisté a nálet nezničil žádnou z továren, které by mohli využít němečtí okupanti.

Americká oficiální místa několikrát vyjádřila nad útokem politování, ale dodnes se nepodařilo prokázat, jestli šlo o nedopatření nebo o akci na přímý rozkaz, kdy se Praha měla stát náhradním cílem za zničené Drážďany. Někteří historici oponují faktem, že Praha byla Američany vnímána jako okupované spojenecké město, a záměrně bombardovat její obydlené části by tedy nepřicházelo v úvahu.

Úvodní foto: wikimedia.org, Karelj

(zmk)